Otázky pro děti místo Jak bylo ve škole

Místo „Jak bylo ve škole?“ se dítěte zeptejte na jednu konkrétní věc z jeho dne, například „Co tě dnes rozesmálo?“ nebo „S kým jsi seděl u oběda?“. Obecná otázka dostane obecnou odpověď, tedy „dobrý“ nebo „normálně“. Konkrétní dotaz dítěti napoví, kde má v paměti hledat, a vy se dozvíte víc než za týden vyptávání. Tady je 40 otázek rozdělených podle věku a k nim rada, kdy se ptát.

Ve zkratce

• Ptejte se na jeden moment, člověka nebo pocit, ne na celý den najednou.
• Jedna až dvě otázky stačí, deset za sebou je výslech.
• Nejlepší čas není u dveří školy, ale u svačiny, v autě nebo před spaním.
• Předškoláci potřebují otázky hravé a krátké, dospívající spíš názorové.
• Řekněte i něco o svém dni, dítě se učí vyprávět podle vás.

Proč „Jak bylo ve škole“ nefunguje?

Dítě má za sebou šest hodin dojmů a po něm chceme souhrn jednou větou. To je těžké i pro dospělého. Navíc otázka zaznívá každý den ve stejnou chvíli, takže ji dítě vnímá jako pozdrav, ne jako zájem. Roli hraje i únava: hned po vyučování chce většina dětí jíst, mlčet nebo běhat. Jak rozhovor s dětmi vést obecně, popisuje článek o tom, jak mluvit s dítětem, aby naslouchalo.

Na co se ptát předškoláka?

Dítě ve školce si den nepamatuje popořadě, vybavuje si obrazy a pocity. Ptejte se proto na to, co dělalo rukama, s kým si hrálo a co ho pobavilo. Pomáhá i fantazie, na otázku s plyšákem nebo kouzlem odpoví ochotněji než na fakta.

1. S čím sis dneska hrál nejdéle?
2. Kdo seděl vedle tebe u svačiny?
3. Co jste stavěli na pískovišti?
4. Která písnička se dnes zpívala?
5. Kdyby se tvůj medvídek byl podíval do školky, co by viděl?
6. Co bylo dnes k obědu a snědl bys to znovu?
7. Kdo dneska plakal a proč?
8. Co ti dnes šlo úplně samo?
9. Jakou barvou jsi nejvíc maloval?
10. Co bys paní učitelce zítra rád ukázal?

Co zajímá školáka?

U školních dětí se vyplatí mířit mimo známky a úkoly. O těch se dozvíte z elektronické žákovské, o přestávkách, kamarádech a křivdách ne. Právě tam se ale odehrává to, co dítě opravdu řeší.

První stupeň

1. Co tě dnes rozesmálo tak, že jsi nemohl přestat?
2. Co jste hráli o velké přestávce?
3. Komu jsi dneska pomohl, nebo kdo pomohl tobě?
4. Co nového ses dozvěděl, co jsem já určitě nevěděla?
5. Která hodina utekla nejrychleji?
6. Kdyby sis mohl s někým vyměnit místo v lavici, s kým?
7. Co tě dneska naštvalo?
8. Jaké pravidlo ve třídě bys zrušil?
9. Kdo ze třídy dnes udělal něco hezkého?
10. Co bylo dnes těžší, než jsi čekal?
11. O čem jste si povídali v družině?
12. Na co se těšíš zítra?

Druhý stupeň

1. Který učitel dnes řekl něco, co stálo za zapamatování?
2. Co se teď ve třídě nejvíc řeší?
3. Jaký předmět bys učil ty a jak bys to dělal jinak?
4. Kdo tě tento týden příjemně překvapil?
5. Co ti přijde ve škole úplně zbytečné?
6. S kým bys chtěl dělat další skupinový projekt?
7. Na co jsi dnes hrdý, i když si toho nikdo nevšiml?
8. Co by sis přál, aby o tobě učitelé věděli?
9. Co tě teď baví víc než škola?
10. Stalo se dnes něco nefér?

Jak se ptát dospívajících?

Náctiletí otázky na průběh dne snášejí špatně, protože v nich cítí dohled. Lépe reagují na dotazy, kde jde o jejich názor, vkus nebo radu. Ptejte se bokem, při vaření nebo za volantem, a snášejte i odpověď „nevím“. Co se s dětmi v tomhle věku děje, vysvětluje průvodce obdobím puberty.

1. Co teď posloucháš? Pustíš mi jednu věc?
2. Co si myslíš o tom, co se dnes řešilo ve zprávách?
3. Jak bys na mém místě vyřešil ten spor se sousedem?
4. Co ti na dospělých leze nejvíc na nervy?
5. Kdo z tvých kamarádů to má teď těžké?
6. Co bys chtěl umět za rok, co teď neumíš?
7. Co ti tento týden zabralo nejvíc energie?
8. Je něco, s čím ti můžu pomoct, aniž bych se do toho pletla?

Kdy je na otázky správná chvíle?

Načasování rozhoduje víc než formulace. Hned po škole je dítě vyčerpané, dejte mu najíst a půl hodiny klidu. Nejvíc se děti rozpovídají při činnosti, kdy se na vás nemusí dívat: v autě, při procházce se psem, u nádobí. Silná chvíle je večer před usnutím, kdy se vynoří i to, co přes den zůstalo schované. Když dítě mluví o něčem nepříjemném, nehodnoťte a neraďte hned, nejdřív pomozte pocit pojmenovat, jak radí text o tom, jak učit děti zvládat emoce.

Na rodinné večery a dlouhé cesty se hodí i hravější formy, třeba dětská sada otázek Co bys radši nebo vtipné otázky pro zasmání. Seznamy pro další situace najdete v rozcestníku O čem mluvit.

Časté otázky

Co když dítě na všechno odpoví „nevím“?

Nenaléhejte a zkuste to později jinou cestou, třeba při hře nebo kreslení. Menším dětem pomáhá výběr ze dvou možností, například „Bylo dneska víc veselo, nebo víc nuda?“. Někdy „nevím“ znamená jen „teď ne“.

Kolik otázek denně je tak akorát?

Jedna nebo dvě dobře mířené stačí. Důležitější je, co uděláte s odpovědí: doptat se, zasmát se, nechat dítě domluvit. Seznam berte jako zásobník na celé týdny, ne jako dotazník na jeden večer.

Jak reagovat, když dítě řekne něco znepokojivého?

Zůstaňte klidní a poděkujte, že vám to řeklo. Zeptejte se, co by teď potřebovalo, a teprve potom řešte další kroky, případně s třídním učitelem. Pokud jde o šikanu nebo ubližování, dítě může samo zavolat i na Linku bezpečí 116 111.

Mám se ptát i na známky?

Ano, ale ne jako na první věc. Když rozhovor začne u prospěchu, dítě si spojí vaše otázky s hodnocením a přestane vyprávět. Známky proberte zvlášť, v klidu a ne každý den.