Kdy jste se poprvé dostali do kontaktu s penězi? Kdy jste se naučili s penězi hospodařit, kdy jste jim porozuměli? Podle nedávných statistik se aktuálně většina českých dětí učí hospodařit s penězi už od raného věku, což je ostatně dobře, protože se děti už od malička učí rozdílu mezi “chci” a “potřebuji”. Stále více dětí si tak umí peněz vážit a stále více děti si tak uvědomuje, že peníze nerostou na stromech nebo nepadají rovnou z nebes do klína. Podle nedávných statistik dostávají kapesné prakticky už od první třídy čtyři z pěti dětí. Ti nejmenší se začínají učit hospodařit se zhruba stokorunou, starší děti už mají obnosy trochu vyšší.
Rodiče se tedy snaží už od brzkého věku učit děti zodpovědnosti a finanční gramotnosti. Snaží se jim vštěpovat jisté základy finanční gramotnosti, i když se dítě nachází teprve na prvním stupni základní školy. Je to však jenom dobře. Dítě se naučí základním znalostem zacházení s penězi, naučí se dobře a správně nakládat se svými příjmy a budou mít už od dětství vštěpené to, že je třeba si kontrolovat vlastní údaje.
Jak vysoké bývá kapesné?
Nedávné průzkumy také ukazují, jak vysoké bývá kapesné, které dávají rodiče svým malým ratolestem. Děti do deseti let dostávají v průměru sto dvacet korun měsíčně, děti mezi jedenáctým až patnáctým rokem dostávají zhruba 350 korun, starší děti dostávají posléze v průměru 850 korun měsíčně.
Podle odborníků je jenom dobře, že děti nedostávají větší částky, se kterými by neuměly zacházet a které by jim umožňovaly si koupit a dopřát cokoli. Dítě by mělo být schopné si z dané částky něco našetřit, ale zároveň by to nemělo být příliš mnoho.
Děti mají dokonce své bankovní účty
Mnozí rodiče nedávají dětem hotovost, ale posílají jim částky na bankovní konta. Podle průzkumů zhruba třetina školáků má vlastní bankovní účet. Rodiče ho zakládají dětem v průměru kolem devátého roku života, tedy někdy během chození do druhé či třetí třídy.
