Nikdy jsem: otázky do hry

Nikdy jsem je společenská hra, při které hráči střídavě říkají věc, kterou nikdy neudělali, a kdo ji naopak udělal, ztrácí bod, typicky ohne jeden prst. Nepotřebujete k ní nic kromě party lidí a zásoby výroků. Tady jich máte 60 ve verzi, kterou můžete hrát s rodinou, spolužáky i kolegy, bez alkoholu a bez choulostivých témat. Výroky jsou psané v mužském rodě, hráčky si je při čtení snadno upraví.

Ve zkratce

  • Každý začíná s deseti zdviženými prsty, u větší skupiny s pěti.
  • Kdo danou věc někdy udělal, ohne prst a může přidat historku.
  • Vyhrává ten, komu zůstanou prsty jako poslednímu.
  • Místo prstů lze použít bonbony, fazole nebo body na papíře.
  • Nejvíc zábavy dělají příběhy za ohnutým prstem, ne samotné body.
  • Nikdo nemusí vysvětlovat, pokud nechce, stačí ohnout prst.

Jak se Nikdy jsem hraje?

Pravidla vysvětlíte za minutu a zvládnou je děti zhruba od osmi let. Hra se původně rozšířila jako pijácká, s prsty nebo žetony ale funguje stejně dobře a nikdo nezůstane stranou. Ideální počet je čtyři až deset hráčů.

  1. Všichni si sednou do kruhu a zvednou obě ruce s nataženými prsty.
  2. První hráč řekne větu začínající slovy „Nikdy jsem“, která je o něm pravdivá.
  3. Každý, kdo tu věc někdy udělal, ohne jeden prst.
  4. Pokud prst ohne jen jeden člověk, poví krátce, jak k tomu došlo.
  5. Pokračuje hráč po levici. Kdo ohne poslední prst, vypadává.

Varianty bez prstů

U stolu rozdejte každému deset bonbonů nebo oříšků a kdo věc udělal, jeden sní. V autě nebo na výletě stačí počítat body nahlas. Oblíbená je také verze na místa: kdo věc udělal, vstane a přesedne si na jinou židli, což rozhýbe hlavně děti. Jako krátká rozehřívačka se hra hodí i mezi seznamovací aktivity pro skupiny.

Šedesát výroků pro každou společnost

Výroky můžete číst ze seznamu, nebo si z nich brát inspiraci pro vlastní. Dobrý výrok je takový, u kterého aspoň někdo prst ohne a zároveň se za to nemusí stydět. Začněte lehkými skupinami a trapasy si nechte, až se společnost rozesměje.

Cestování a výlety

  1. Nikdy jsem nezmeškal vlak ani autobus.
  2. Nikdy jsem nespal pod širákem.
  3. Nikdy jsem neletěl letadlem.
  4. Nikdy jsem nenastoupil do tramvaje opačným směrem.
  5. Nikdy jsem se neztratil v cizím městě.
  6. Nikdy jsem nezapomněl doma doklady, když jsem jel pryč.
  7. Nikdy jsem nevylezl na Sněžku.
  8. Nikdy jsem nejel stopem.
  9. Nikdy jsem se nekoupal v moři v noci.
  10. Nikdy jsem nespal na letišti nebo na nádraží.
  11. Nikdy jsem nejel na vodu.
  12. Nikdy jsem si z dovolené nepřivezl magnetku na lednici.

Jídlo a vaření

  1. Nikdy jsem nespálil jídlo tak, že se muselo vyhodit.
  2. Nikdy jsem nesnědl celou tabulku čokolády na posezení.
  3. Nikdy jsem neochutnal ústřice.
  4. Nikdy jsem si nespletl sůl s cukrem.
  5. Nikdy jsem nejedl zmrzlinu k snídani.
  6. Nikdy jsem neupekl vlastní chleba.
  7. Nikdy jsem nevydával koupený dort za domácí.
  8. Nikdy jsem nejedl o půlnoci přímo z lednice.
  9. Nikdy jsem nevrátil jídlo v restauraci.
  10. Nikdy jsem nepil kávu po šesté večer.
  11. Nikdy jsem neochutnal pečeného cvrčka ani jiný hmyz.
  12. Nikdy jsem nesbíral houby.

Škola a práce

  1. Nikdy jsem neopisoval při písemce.
  2. Nikdy jsem nepřišel do školy bez domácího úkolu.
  3. Nikdy jsem neusnul při vyučování nebo na poradě.
  4. Nikdy jsem nedostal poznámku.
  5. Nikdy jsem neřekl učitelce omylem „mami“.
  6. Nikdy jsem nezaspal na důležitou zkoušku.
  7. Nikdy jsem neposlal e-mail bez přílohy, o které jsem v něm psal.
  8. Nikdy jsem nepředstíral, že mi nejde kamera.
  9. Nikdy jsem nezapomněl jméno kolegy, se kterým mluvím.
  10. Nikdy jsem nechodil na brigádu.
  11. Nikdy jsem nevyhrál školní soutěž.
  12. Nikdy jsem neodpověděl všem, když jsem chtěl psát jednomu.

Neškodné trapasy

  1. Nikdy jsem nezamával někomu, kdo mával na člověka za mnou.
  2. Nikdy jsem nevešel do prosklených dveří.
  3. Nikdy jsem neposlal zprávu jinému člověku, než komu patřila.
  4. Nikdy jsem nevyšel z domu v bačkorách.
  5. Nikdy jsem nezakopl na rovné zemi před plnou ulicí.
  6. Nikdy jsem neoslovil cizího člověka v domnění, že je to známý.
  7. Nikdy jsem si neoblékl tričko naruby na celý den.
  8. Nikdy jsem nezpíval nahlas se sluchátky, aniž bych věděl, že mě někdo slyší.
  9. Nikdy jsem se nesmál vtipu, který jsem nepochopil.
  10. Nikdy jsem netlačil do dveří s nápisem Táhnout.
  11. Nikdy jsem neodpověděl „vám taky“ číšníkovi, který mi přál dobrou chuť.
  12. Nikdy jsem nehledal brýle, které jsem měl na hlavě.

Doma a ve volném čase

  1. Nikdy jsem nezabouchl klíče v bytě.
  2. Nikdy jsem nepral bílé prádlo s červenou ponožkou.
  3. Nikdy jsem nezkoukl celou řadu seriálu za jediný den.
  4. Nikdy jsem nepřečetl knihu dvakrát.
  5. Nikdy jsem nesložil nábytek bez návodu.
  6. Nikdy jsem nenechal uschnout pokojovou kytku.
  7. Nikdy jsem neběžel závod na deset kilometrů.
  8. Nikdy jsem nehrál na hudební nástroj před publikem.
  9. Nikdy jsem neplakal u animovaného filmu.
  10. Nikdy jsem nemluvil na zvíře jako na člověka.
  11. Nikdy jsem nezapomněl na narozeniny někoho z rodiny.
  12. Nikdy jsem nevyhrál nic v tombole.

Pozor: výroky namířené na jednoho hráče

Věta vymyšlená tak, aby prst ohnul jen konkrétní člověk a musel se přiznat k něčemu nepříjemnému, hru kazí. Domluvte se předem, že vztahy, peníze, zdraví a cizí tajemství jsou mimo hru.

Jak hru udržet příjemnou?

Zábava nestojí na bodech, ale na historkách, proto dejte prostor krátkému vyprávění po každém kole. Doptávejte se se zájmem, ne s výsměchem, a když někdo mávne rukou, nechte to být. S dětmi vybírejte jen první dvě skupiny a domácnost. Pokud se hra vyčerpá, plynule přejděte na dilemata Co bys radši nebo sáhněte po vtipných otázkách na pobavení. Klidnější společnost ocení spíš otázky na poznání druhých a další žánry najdete v rozcestníku O čem mluvit.

Časté otázky

Kolik hráčů je na Nikdy jsem potřeba?

Hrát se dá už ve třech, nejlépe ale hra funguje ve skupině od čtyř do deseti lidí. Při větším počtu se dlouho čeká na řadu, proto snižte počet prstů na pět nebo skupinu rozdělte.

Od kolika let mohou hrát děti?

Zhruba od mladšího školního věku, kdy dítě rozumí záporu ve větě a vydrží čekat, až na něj přijde řada. Menším dětem pomůže verze s přesedáním na židlích, protože se při ní hýbou.

Musí hráč říct, jak k tomu došlo?

Nemusí. Vyprávění je dobrovolné a hra funguje i bez něj. Dobré je to vyslovit hned na začátku, aby se nikdo necítil pod tlakem.

Jak se hra jmenuje anglicky?

V angličtině se jí říká Never Have I Ever. Pravidla jsou stejná, jen se v různých společnostech liší způsob počítání bodů.

Co když někdo neříká pravdu?

Hra stojí na důvěře a ověřit se nedá nic. Když někdo prst neohne, přejděte to s úsměvem. Smyslem je pobavit se, ne někoho usvědčit.

Hana Sportová
Autor: Hana Sportová 714 článků
Jmenuji se Hana Sportová a jsem šéfredaktorkou magazínu Mluvime.cz, mám na starosti obsahovou strategii, koordinaci redaktorů a tvorbu obsahu.