Obsah
Předložka z se pojí s 2. pádem (ze stolu, z Brna), předložka s se 7. pádem (s kamarádem, se stolem); základní a dnes běžná podoba je tedy ze stolu. Starší zápis se stolu není chyba, Internetová jazyková příručka ho ale hodnotí jako silně zastaralý. O volbě předložky nerozhoduje výslovnost, nýbrž pád podstatného jména, které za ní stojí. Stačí se zeptat pádovou otázkou a je jasno.
Ve zkratce
- Z, ze + 2. pád (z koho, z čeho): z domu, ze školy, z radosti, jeden z nás.
- S, se + 7. pád (s kým, s čím): s bratrem, se psem, s radostí, káva s mlékem.
- Zápis se stolu, se střechy (s + 2. pád ve významu z povrchu pryč) je přípustný, ale silně zastaralý.
- Ve spojeních být s to a kdo s koho se píše s, jde o pozůstatek staré vazby se 4. pádem.
- Jednopísmenné předložky s a z by neměly zůstat na konci řádku.
Podle čeho předložku vybrat?
V řeči obě předložky často splývají: z kina zní jako [s kina] a s bratrem jako [z bratrem]. Řídit se sluchem proto nejde. Spolehlivé vodítko je jediné, a to pád následujícího jména. Pokud si pády potřebujete oživit, poslouží přehled pádových otázek.
Z a druhý pád
Předložka z vyjadřuje hlavně směr odněkud, původ, materiál, příčinu nebo výběr z celku. Ptáme se z koho, z čeho: vstal z postele, vlak z Olomouce, stůl z dubu, plakala ze strachu, nejmladší z dětí. Podstatné jméno má koncovku 2. pádu, například z města, ze zahrady, z knih.
S a sedmý pád
Předložka s vyjadřuje společnost, doprovod, vybavení nebo způsob. Ptáme se s kým, s čím: šla s kamarádkou, pokoj s balkonem, čaj s citronem, čekal s napětím. Podle příručky se se 7. pádem pojí jedině předložka s, takže zápis „z kamarádkou“ je vždy chyba.
| Správně | Chybně | Proč |
|---|---|---|
| Vrátila se z dovolené. | Vrátila se s dovolené. | z čeho: 2. pád |
| Přišel s dobrou zprávou. | Přišel z dobrou zprávou. | s čím: 7. pád |
| Je to jeden z nich. | Je to jeden s nich. | výběr z celku, 2. pád |
| Šperk je ze stříbra. | Šperk je se stříbra. | materiál, z čeho: 2. pád |
| Mluvila se sousedem. | Mluvila ze sousedem. | s kým: 7. pád |
| Udělal to z lásky. | Udělal to s lásky. | příčina, z čeho: 2. pád |
Některé věty připouštějí obě předložky, ale s jiným významem. Udělal to z lásky uvádí důvod, udělal to s láskou popisuje způsob. Koncovka jména vám vždy prozradí, který pád ve větě je, a tím i předložku.
Je „se stolu“ chyba?
Není, jen jde o podobu, se kterou se dnes setkáte spíš ve starších knihách. Dříve se totiž rozlišovaly dva významy 2. pádu. Předložka z označovala pohyb zevnitř ven (vyndat ze zásuvky), předložka s pohyb z povrchu pryč nebo po povrchu dolů (vzít se stolu, sundat se skříně, sjet s kopce). Ve starší literatuře proto najdete věty jako spadl se stromu.
Současná kodifikace toto rozlišování nevyžaduje. Internetová jazyková příručka uvádí, že pisatel může ve významu z povrchu pryč zvolit předložku s, základní je však i tady předložka z a psaní s chápe jako silně zastaralé. V e-mailu, článku nebo školní práci proto pište ze stolu, ze střechy, z kopce, ze stromu. Chybou zůstává s ve 2. pádě tam, kde o povrch nejde, například „přijel s Prahy“.
Tip: dosaďte slovo, které pád prozradí
Nejste-li si jisti, nahraďte podstatné jméno slovem kočka. Vyjde-li „kočky“ (z kočky), pište z. Vyjde-li „kočkou“ (s kočkou), pište s. Tvary 2. a 7. pádu se u tohoto slova nedají splést.
Kdy psát se a ze?
Obě předložky mají delší podobu se samohláskou, která usnadňuje výslovnost. Používá se hlavně před slovy začínajícími na s, z, š, ž: se sestrou, se zájmem, ze školy, ze života. Píše se také před některými souhláskovými skupinami a ve spojeních se zájmenem: se mnou, se všemi, ze mě, ze dvora, ze dne na den. Na volbu mezi s a z nemá tato delší podoba žádný vliv, pád platí stejně.
Která ustálená spojení se vymykají?
Ve dvou frazeologických spojeních se píše s, ačkoli za ním nestojí 7. pád. Jsou to být s to (být schopen: nebyl s to odpovědět) a kdo s koho (souboj o převahu). Podle příručky se v nich zachovala stará, dnes již neužívaná vazba předložky s se 4. pádem. Obě spojení se píšou zvlášť a jinou podobu nemají.
Častou chybou je také vynechání předložky ve spojení vzít si s sebou, kde s patří před zájmeno. Kdy se píše samotné sebou a kdy obě slova, rozebírá článek o výrazech sebou a s sebou. Stejná písmena fungují i jako předpony sloves, kde už o pád nejde a rozhoduje význam. Tomu se věnuje text o psaní shlédnout a zhlédnout. Pravidla pro další jevy shrnuje přehled českého pravopisu a s určováním předložek mezi ostatními slovy pomůže článek o slovních druzích.
Časté otázky
Píše se „z kopce“, nebo „s kopce“?
Dnes se běžně píše z kopce, protože základní předložkou 2. pádu je z. Podoba s kopce odpovídá staršímu rozlišování pohybu po povrchu dolů a chybou není, působí však zastarale. V současném textu dejte přednost zápisu se z.
Proč se píše „být s to“, a ne „být z to“?
Jde o ustálené spojení, ve kterém přežila stará vazba předložky s se 4. pádem. Význam je být schopen něčeho. Zápis se z ani psaní dohromady správné nejsou.
Je správně „z počátku“, nebo „s počátku“?
Se s nikdy. Ve významu zprvu, nejdříve se obvykle píše příslovce zpočátku dohromady. Odděleně se píše vždy tam, kde jde o podstatné jméno s přívlastkem, například z počátku minulého století.
Může předložka s nebo z zůstat na konci řádku?
Neměla by. Internetová jazyková příručka uvádí, že předložky s a z by na konci řádku stát neměly. V textovém editoru tomu zabráníte pevnou mezerou mezi předložkou a následujícím slovem.
