Obsah
Film, seriál nebo výstavu můžete jedině zhlédnout se z; shlédnout se s znamená podívat se shora dolů. Obě slovesa jsou správná, liší se ale významem, a proto je nelze volně zaměňovat. Podobných dvojic má čeština víc, například správa a zpráva nebo sběh a zběh. O volbě předpony rozhoduje to, co sloveso vyjadřuje, výslovnost vám nenapoví.
Ve zkratce
- Zhlédnout znamená uvidět, prohlédnout si: zhlédnout film, představení, výstavu, dokument.
- Shlédnout znamená podívat se dolů: shlédnout z rozhledny do údolí.
- Předpona s- vyjadřuje směr dohromady, pohyb shora dolů nebo z povrchu pryč a zmenšení až zánik.
- Předpona z- pouze mění sloveso na dokonavé nebo tvoří slovesa s významem učinit nebo stát se nějakým.
- U přejatých sloves na -ovat je z- vždy správně: zkontrolovat, zkopírovat, zkombinovat.
- Předpona vz- naznačuje směr vzhůru nebo začátek děje: vzlétnout, vzplanout.
Kdy zhlédnout a kdy shlédnout?
Sloveso zhlédnout má předponu z-, která k základu hledět nepřidává žádný směr, jen děj uzavírá. Znamená tedy něco uvidět celé, prohlédnout si to. Proto se píše zhlédnout film, pořad, zápas, videozáznam a také podstatné jméno zhlédnutí, které znáte z počitadel pod videi. Zvratné zhlédnout se v někom znamená najít v někom zalíbení.
Sloveso shlédnout obsahuje předponu s- ve významu shora dolů. Internetová jazyková příručka u něj uvádí význam podívat se dolů a příklad shlédli jsme z rozhledny do údolí. V běžném textu je vzácné, takže pokud právě nepopisujete výhled z věže nebo z okna, potřebujete téměř jistě podobu se z. Věta „shlédl jsem celý seriál“ by doslova říkala, že jste se na seriál dívali z výšky.
Co vyjadřuje předpona s-?
Předpona s- (před některými souhláskami se-) na rozdíl od z- obvykle přidává slovesu další významový odstín. Internetová jazyková příručka rozlišuje tři hlavní skupiny. Pokud u slovesa aspoň jeden z těchto významů cítíte, pište s.
Směřování dohromady
Sem patří slovesa, při nichž se něco spojuje nebo schází na jedno místo: spojit, sjednotit, shromáždit se, sblížit se, smluvit se, scelit, sešít. Stejný význam mají podstatná jména schůze, sjezd, sraz, sbírka. Představit si můžete šipky mířící do jednoho bodu.
Shora dolů a z povrchu pryč
Druhá skupina vyjadřuje pohyb dolů nebo odstranění z povrchu: sklonit, sklopit, shýbnout se, smést, seskočit, setřít, smazat. Patří sem i naše shlédnout. Smetáte-li drobky ze stolu, mizí z povrchu, a proto smést se s.
Zmenšení až zánik
Třetí skupinu tvoří slovesa, při nichž něco ubývá nebo zaniká: scvrknout se, shořet, shnít, seschnout. U řady dalších slov původní význam předpony necítíme a jejich psaní je třeba si pamatovat: skončit, slevit, strávit, stvořit, stěžovat si, stýskat si. Sloveso strávit se píše se s ve všech významech, ať jde o oběd, nebo o dovolenou.
Kdy napsat předponu z-?
Předpona z- (ze-) má dvě úlohy. Zaprvé dělá z nedokonavých sloves dokonavá, aniž by přidala některý z významů popsaných výše: moknout a zmoknout, lámat a zlámat, rušit a zrušit, křížit a zkřížit. Zadruhé tvoří slovesa od podstatných a přídavných jmen s významem učinit nebo stát se tím, co říká základ: zocelit, zpochybnit, zprostit, ztotožnit, zkrátit, zlevnit.
Také tady existují slova, u kterých se vyplatí zapamatovat si psanou podobu, protože je nelze snadno odvodit: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpívat, zpověď, způsob, zřídit. Po předponě z- se navíc často ozve neznělá výslovnost, zkusit zní jako [skusit]. Sluch proto klame stejně jako u párových souhlásek uvnitř slov a u skupin probíraných v článku o psaní bě a bje.
Které dvojice mění význam?
Některá slova existují v obou podobách a každá znamená něco jiného. V těchto případech nejde o lepší a horší zápis, ale o dvě různá slova, a chybou je sáhnout po tom nesprávném. Tabulka ukazuje dvojice, které se v praxi zaměňují nejčastěji.
| S předponou s- | S předponou z- | V čem je rozdíl |
|---|---|---|
| shlédnout z věže | zhlédnout film | podívat se dolů a uvidět celé |
| správa domu | zpráva v novinách | řízení, péče a sdělení, informace |
| sběh lidí | válečný zběh | shluk osob a dezertér |
| sjednat schůzku | zjednat nápravu | domluvit a zajistit, opatřit |
| stěžovat si u vedoucího | ztěžovat práci | podávat stížnost a činit těžším |
| sleva na zboží | odbočit zleva | snížení ceny a směr z levé strany |
U malé skupiny sloves zásadní významový rozdíl mezi oběma podobami není a kodifikace dovoluje obě: zcestovat i scestovat, zkrápět i skrápět. Takových případů je ale málo. Běžnému pisateli bohatě stačí hlídat dvojice z tabulky, hlavně správu a zprávu, které kontrola pravopisu nerozezná, protože obě slova existují.
Pozor: předpona není předložka
Předpona je součástí slova a píše se s ním dohromady (sjet, zkrátit). Předložka stojí samostatně před podstatným jménem a řídí se pádem (s kamarádem, z Brna). Pro předložky platí jiná pravidla než pro předpony, i když písmena jsou stejná.
Jak psát přejatá slovesa a příslovce?
U přejatých sloves zakončených na -ovat je podle Internetové jazykové příručky podoba se z- správná vždy: zkontrolovat, zkopírovat, zkombinovat, zkomplikovat, zkonstruovat, zaktualizovat. Jen u několika lze zvolit i s-, například zkontaktovat i skontaktovat, zkompletovat i skompletovat, zmontovat i smontovat. Kdo napíše z-, neudělá chybu nikdy. Odlišná jsou jen slovesa, která mají s už v původním jazyce a žádnou českou předponu neobsahují: skandovat, skartovat, skrečovat, smečovat.
Příslovce, která vznikla z předložkových spojení, se řídí původní předložkou. Píše se proto shora a stěží, ale zdola, zleva, zprava, zpět, zpátky, zcela, zlehka, zblízka. Jak se chovají samotné předložky a proč se dnes píše ze stolu, vysvětluje článek o předložkách s a z. Na něj navazuje text o psaní sebou a s sebou.
Kam patří předpona vz-?
Třetí předponou, která se s oběma předchozími plete, je vz- (vze-). Vyjadřuje směr vzhůru (vzlétnout, vzhlédnout, vztyčit, vzrůst) nebo náhlý začátek děje (vzplanout, vzkřiknout, vzbouřit se). Před neznělou souhláskou z ní slyšíme jen [fs] nebo [s], a tak svádí k zápisu bez v nebo se s. Správně je vzpomenout si, vzkaz, vzpoura, vzchopit se, vzkřísit.
Pomůže příbuzné slovo, ve kterém je předpona slyšet zřetelně, nebo protiklad. Kdo vzhlédne, dívá se nahoru, kdo shlédne, dívá se dolů, a kdo něco zhlédne, viděl to celé. Trojice vzhlédnout, shlédnout, zhlédnout tak pěkně ukazuje, co která předpona dělá. Další pravopisné jevy seřazené podle témat nabízí přehled českého pravopisu a souhrn chyb, které se opakují nejvíc, přináší článek o častých pravopisných chybách.
Časté otázky
Píše se „počet shlédnutí“, nebo „počet zhlédnutí“?
Správně je počet zhlédnutí. Jde o to, kolikrát někdo video viděl, tedy o význam slovesa zhlédnout. Podoba se s by znamenala počet pohledů shora dolů.
Je správně „zkontrolovat“, nebo „skontrolovat“?
Zkontrolovat. U přejatých sloves na -ovat je předpona z- správná vždy a jen u několika jednotlivých sloves připouští kodifikace i s-. Kontrolovat mezi ně nepatří.
Píše se „zpráva o počasí“, nebo „správa o počasí“?
Zpráva o počasí. Zpráva je sdělení nebo informace, kdežto správa znamená řízení a péči o něco, například správa budov nebo státní správa. Obě slova jsou správná, jen každé jinde.
Jak se píše „shora“ a „zdola“?
Shora se s, zdola se z. Obě příslovce vznikla z předložkových spojení a zachovávají původní předložku. Stejně se píše zleva, zprava, zpět a zblízka.
Lze napsat „shlédnout film“ aspoň hovorově?
Ne, rozdíl mezi oběma slovesy je významový, nikoli stylový. Pro sledování filmu, pořadu nebo představení slouží pouze zhlédnout. Chcete-li se rozhodování vyhnout, napište podívat se na film nebo vidět film.
