Standardní, nebo standartní: co je správně

Správně se píše standardní s písmenem d, protože slovo vychází z podstatného jména standard. Podoba standartní je chyba, kterou způsobuje výslovnost: na konci slova standard zní d jako t. Slovo s t v češtině existuje, ale je to standarta, tedy druh praporu, a s běžnou úrovní nebo normou nemá nic společného. Kdo píše o ceně, postupu nebo vybavení, potřebuje vždy d.

Ve zkratce

  • Standard znamená obvyklou úroveň, ustálenou míru nebo normu: životní standard, standard bydlení.
  • Standardní znamená běžný, ustálený, odpovídající normě: standardní postup, standardní velikost.
  • Standarta je praporec nebo zvláštní vlajka, například prezidentská.
  • S d se píšou i odvozená slova: standardně, nadstandardní, nestandardní, standardizace.
  • Pomůcka: řekněte si 2. pád. Bez standardu zní zřetelně s d.

Odkud se bere chybné t?

Čeština na konci slova vyslovuje znělé souhlásky nezněle. Píšeme hrad, led, obchod, ale slyšíme [hrat], [let], [opchot]. Stejně se chová přejaté slovo standard, které v 1. pádě zní [standart]. Pisatel, který se řídí sluchem, pak přenese slyšené t i do přídavného jména a napíše standartní. Přitom právě v přídavném jménu se podle Internetové jazykové příručky vyslovuje d.

U domácích slov tuhle chybu nikdo nedělá, protože si automaticky vybaví jiný tvar: hrad, hradu, hradní. U cizího slova tento reflex chybí. Stačí ho vědomě zapnout a slovo vyskloňovat: standard, standardu, standardem. Ve všech tvarech, kde po souhlásce následuje samohláska, je d slyšet jasně. Pomůže i angličtina, ze které slovo přišlo a kde se píše stejně.

Co znamená standarta?

Standarta je praporec nebo vlajka zvláštního určení. Původně šlo o prapor jízdních vojenských útvarů, dnes se slovem označuje především vlajka hlavy státu. Prezidentská standarta vlaje nad Pražským hradem a patří k nejznámějším příkladům. Slavnostní standarty si pořizují i některé spolky a sbory.

Slova standard a standarta si jsou podobná, v češtině ale žijí odděleně a významem se nepřekrývají. Věta Hotel má vysokou standartu by doslova říkala, že na hotelu visí vysoký prapor. Podobné dvojice, kde jedno písmeno mění smysl celé věty, rozebírá článek o záměně slov tip a typ.

Správně Chybně Proč
Doprava je za standardní cenu. Doprava je za standartní cenu. běžná cena, od slova standard
Pokoj má nadstandardní vybavení. Pokoj má nadstandartní vybavení. nad obvyklou úrovní, tedy nad standard
Standardně odpovídáme do dvou dnů. Standartně odpovídáme do dvou dnů. příslovce od standardní
Firma splňuje evropské standardy. Firma splňuje evropské standarty. normy, nikoli prapory
To je dost nestandardní požadavek. To je dost nestandartní požadavek. neobvyklý, mimo standard
Nad Hradem vlaje prezidentská standarta. Nad Hradem vlaje prezidentský standard. jde o vlajku, tady je t na místě

Jak psát odvozená slova?

Celá slovní rodina se drží písmene d, ať je slovo jakkoli dlouhé. Chybuje se hlavně tam, kde po d následuje další souhláska a výslovnost je méně zřetelná. V takové chvíli se vraťte k základnímu slovu a ověřte ho ve 2. pádě.

Přídavná jména a příslovce

  • standardní, standardně, standardnost
  • nadstandardní, nadstandardně, nadstandard
  • nestandardní, podstandardní

Slovesa a odborné výrazy

  • standardizovat, standardizace, standardizovaný test
  • standardní situace ve fotbale, tedy rohový nebo volný kop
  • zlatý standard jako označení osvědčeného postupu nebo měnového systému

Samotné podstatné jméno standard se skloňuje podle vzoru hrad: bez standardu, ke standardu, ve standardu, se standardem, v množném čísle standardy, standardů. Najdete ho ve spojeních životní standard, standard bydlení, bezpečnostní standardy i v hovorovém obratu to je u nás standard, tedy běžná věc. Ani v jednom z těchto tvarů se písmeno t neobjevuje.

Pozor: v množném čísle chybu editor nepozná

Tvar standarty je správně utvořené množné číslo slova standarta, takže kontrola pravopisu větu „splňujeme všechny standarty“ nepodtrhne. V nabídkách, smlouvách a technických popisech si proto slovo vyhledejte ručně a ověřte, že nepíšete o praporech.

Standardní patří ke slovům, která se v obchodní korespondenci objevují denně, a chyba v nich proto bije do očí. Podobně často se chybuje ve slově rozebraném v článku výjimka, nebo vyjímka. Delší výčet najdete v textu o častých pravopisných chybách a pravidla seřazená podle témat nabízí přehled českého pravopisu.

Časté otázky

Píše se „nadstandardní“, nebo „nadstandartní“?

Správně je nadstandardní. Slovo vzniklo z předložky nad a podstatného jména standard, takže si písmeno d ponechává. Stejně se píše podstatné jméno nadstandard a příslovce nadstandardně.

Jak se slovo standardní vyslovuje?

Internetová jazyková příručka uvádí výslovnost s d, a to s tvrdým i měkčeným: [standardňí] i [standarďňí]. Hláska t se ozývá jen v 1. a 4. pádě podstatného jména standard, kde stojí d na konci slova.

Je možné napsat „standarta“ ve významu úroveň?

Ne. Standarta označuje pouze praporec nebo vlajku. Pro úroveň, míru a normu slouží slovo standard, v množném čísle standardy.

Odkud slovo standard pochází?

Slovníky spisovné češtiny uvádějí původ z angličtiny, kde má stejnou psanou podobu. I proto je spolehlivou pomůckou vybavit si anglický zápis s d na konci.

Hana Sportová
Autor: Hana Sportová 634 článků
Jmenuji se Hana Sportová a jsem šéfredaktorkou magazínu Mluvime.cz, mám na starosti obsahovou strategii, koordinaci redaktorů a tvorbu obsahu.