Obsah
Konverzaci udržíte tak, že na každou odpověď navážete doplňující otázkou, přidáte krátkou vlastní zkušenost a necháte druhého domluvit. Rozhovor obvykle nevázne proto, že došla témata, ale proto, že oba jen střídají otázky a odpovědi bez návaznosti. Stačí si osvojit tři návyky a mít v hlavě pár náhradních námětů. Tady je máte i s hotovými větami.
Ve zkratce
- V každé odpovědi hledejte jedno slovo, na které se dá zeptat dál.
- Střídejte poměr: jedna otázka, jedna věta o sobě.
- Otázky začínající „jak“, „co“ a „proč“ rozvazují jazyk víc než „jestli“.
- Krátká pauza není konec rozhovoru, vydržte ji dva tři nádechy.
- Mějte v záloze pět neutrálních témat, která zvládne každý.
Proč hovor po pár minutách vázne?
Nejčastější příčinou je výslechový rytmus. Jeden se ptá, druhý odpovídá, a protože tazatel o sobě nic neřekne, nemá ten druhý čeho se chytit. Druhou příčinou je myšlenka na to, co řeknu já, která přehluší to, co právě slyším. Třetí bývají uzavřené otázky: na „Byl jste letos na dovolené?“ přijde „Ano“ a jste tam, kde jste byli. Pokud vám dělá potíž už samotný začátek, podívejte se nejdřív na to, jak oslovit cizího člověka.
Jak se na odpověď doptat?
Každá odpověď obsahuje několik háčků, tedy míst, kde se dá pokračovat. Když kolegyně řekne „O víkendu jsme byli s dětmi u babičky na Vysočině“, máte na výběr děti, babičku, Vysočinu i víkend. Vyberte ten háček, který vás opravdu zajímá, protože předstíraný zájem je slyšet.
Doplňující otázky, které fungují skoro vždy
- Jak jste se k tomu dostal?
- Co vás na tom baví nejvíc?
- A jak to nakonec dopadlo?
- Co bylo na tom celém nejtěžší?
- Udělala byste to dnes znovu stejně?
- Jak dlouho už se tomu věnujete?
- Co byste doporučil někomu, kdo s tím teprve začíná?
- Čím vás to překvapilo?
Ozvěna a shrnutí
Když vás žádná otázka nenapadne, zopakujte poslední dvě tři slova tázavým tónem: „Až do půlnoci?“ Mluvčí to bere jako pobídku a pokračuje sám. Podobně působí krátké shrnutí, například „Takže jste to celé stavěli svépomocí“. Obě techniky patří k základům, které popisuje článek o aktivním naslouchání, a mají jednu společnou výhodu: dokazují, že posloucháte.
Kolik toho říct o sobě?
Rozhovor je výměna, ne rozhovor do novin. Po dvou otázkách proto přidejte vlastní větu k tématu, nejlépe konkrétní a krátkou: „Vysočinu znám jen z vodáckého tábora, pamatuju si hlavně komáry.“ Dáváte tím druhému stejné háčky, jaké on dává vám. Hlídejte si ale délku. Jakmile mluvíte déle než minutu bez přerušení, vraťte slovo otázkou „A jak to máte vy?“
Pozor: nepřebíjejte cizí historku svou lepší
Když někdo vypráví o výletu do Tater, věta „To my byli v Himálaji“ mu vezme chuť pokračovat. Nejdřív se doptejte na jeho zážitek, vlastní přidejte až potom a jen krátce.
Která témata mít v záloze?
I dobrý rozhovor se občas vyčerpá. Pro ten případ si připravte několik bezpečných námětů, které nevyžadují znalosti a nikoho neurazí. Širší výběr nabízí přehled témat ke konverzaci, pro odlehčení se hodí vtipné otázky na pobavení a všechny seznamy na jednom místě najdete v rozcestníku O čem mluvit.
- Jídlo: „Vaříte rád, nebo spíš rád jíte?“
- Místo, kde bydlíte: „Co máte ve vaší čtvrti nejraději?“
- Volný čas: „Čemu se věnujete, když zrovna nemusíte nic?“
- Plány: „Chystáte se letos někam, kde jste ještě nebyla?“
- Seriály a knihy: „Co jste naposledy dokoukal až do konce?“
- Zvířata: „Máte doma nějakého mazlíčka?“
Přechod k novému námětu nemusí být elegantní. Stačí věta „To mi připomíná“ nebo upřímné „Úplně odjinud, chtěl jsem se zeptat“. Náhlý skok v tématu lidem nevadí, pokud je vidět, že vás odpověď zajímá. Když ani to nepomůže a rozhostí se pauza, poradí vám text o tom, jak prolomit trapné ticho v rozhovoru.
Časté otázky
Co dělat, když druhý odpovídá jen jedním slovem?
Zkuste dvě otevřené otázky na jiné téma a přidejte něco o sobě. Pokud odpovědi zůstanou strohé, druhý nejspíš nemá náladu nebo čas. V takovém případě je slušnější rozhovor s úsměvem uzavřít než ho táhnout silou.
Jak udržet konverzaci přes zprávy?
Platí stejné zásady jako naživo: reagujte na to, co druhý napsal, a zprávu zakončete otázkou nebo podnětem. Samotné „jo“ a „haha“ nedávají možnost pokračovat. Delší témata je lepší přesunout do hovoru nebo na osobní setkání.
Je chyba, když skočím druhému do řeči?
Krátké nadšené přitakání nevadí, převzetí slova ano. Když se vám to stane, řekněte „Promiňte, skočil jsem vám do toho, pokračujte“. Druhý ocení, že jste si toho všimli.
Jak dlouho má běžný nezávazný rozhovor trvat?
Pevné pravidlo neexistuje. Na společenské akci bývá příjemných několik minut, pak je přirozené pustit druhého k dalším lidem. Lepší je skončit ve chvíli, kdy vás hovor ještě baví oba.
