Tělesné projevy úzkosti: co se děje v těle

Tělesné projevy úzkosti, jako je bušení srdce, tlak na hrudi, závrať, třes nebo sevřený žaludek, vznikají tím, že tělo spustí poplach a připraví se na nebezpečí, které ve skutečnosti nepřišlo. Příznaky jsou skutečné a nepříjemné, nejsou vymyšlené. Samy o sobě obvykle do několika minut až desítek minut odezní. Protože se ale mohou podobat potížím se srdcem, štítnou žlázou nebo dýcháním, patří nové a silné obtíže nejdřív k lékaři.

Ve zkratce

• Úzkost aktivuje stresovou reakci: zrychlí se tep a dech, napnou se svaly a zpomalí trávení.
• Nejčastěji lidé popisují bušení srdce, pocit nedostatku vzduchu, závrať, brnění rukou, pocení, třes a potíže se žaludkem.
• Strach z příznaků je dokáže zesílit, tak vzniká kruh, který může vyústit v panickou ataku.
• Podle amerického Národního ústavu duševního zdraví patří k panické atace i pocit ztráty kontroly a strach ze smrti, přestože reálné nebezpečí nehrozí.
• Náhlá silná bolest na hrudi, dušnost nebo mdloba jsou důvodem volat 112, i když si myslíte, že jde o nervy.
• Vyšetření u praktického lékaře často samo uleví, protože odstraní nejistotu.

Proč úzkost cítíte v těle?

Mozek nerozlišuje příliš dobře mezi autem, které se na vás řítí, a představou zítřejšího pohovoru. V obou případech vyšle signál a nadledviny uvolní stresové hormony. Tělo se během vteřin přepne do pohotovosti: srdce pumpuje rychleji, aby svaly dostaly víc krve, dech se zrychlí, zornice se rozšíří. Při skutečném útěku byste si těchto změn ani nevšimli, protože byste je hned spotřebovali pohybem.

Potíž nastává, když sedíte v kanceláři nebo ležíte v posteli. Energie nemá kam odtéct a připravené tělo se ozývá způsobem, který se špatně snáší. Vnímáte každý úder srdce, napjatá šíje bolí, žaludek se svírá. Příznak tedy není porucha, ale příprava na akci bez akce. Širší obraz toho, jak se úzkost projevuje v myšlení a chování, nabízí základní text o tom, jak úzkost rozpoznat.

Které příznaky se objevují nejčastěji?

Každý má svůj oblíbený orgán, na kterém se napětí projeví jako první. Někdo reaguje žaludkem, jiný hlavou nebo kůží. Tabulka shrnuje obvyklé projevy a jejich vysvětlení, aby bylo zřejmé, že za zdánlivě nesouvisejícími potížemi stojí jeden mechanismus.

Co cítíte	Co se v těle děje	Co zkusit hned
Bušení a přeskakování srdce	Stresové hormony zrychlují tep	Posadit se, pomalu vydechovat
Pocit, že se nemůžete nadechnout	Dýcháte rychle a mělce horní částí hrudníku	Dlaň na břicho, delší výdech
Závrať, brnění prstů a rtů	Zrychlené dýchání mění hladinu oxidu uhličitého v krvi	Zpomalit dech, dýchat nosem
Tlak nebo píchání na hrudi	Napjaté mezižeberní svaly a mělký dech	Protáhnout ramena, změnit polohu
Nevolnost, průjem, knedlík v krku	Trávení se při poplachu utlumí, svaly hrdla stáhnou	Napít se po doušcích vlažné vody
Třes, studené zpocené dlaně	Krev se přesouvá k velkým svalům	Protřepat ruce, projít se
Bolest hlavy a šíje	Dlouhodobě zatnuté svaly ramen a čelisti	Povolit čelist, zakroužit rameny

Příznaky, které překvapí

Vedle známých projevů existují i méně zřejmé. Patří k nim časté močení, sucho v ústech, rozmazané vidění, pocit horka nebo naopak zimnice, mravenčení v obličeji a také dojem, že jste mimo vlastní tělo nebo že je okolí neskutečné. Právě pocit neskutečna lidi děsí nejvíc, přitom jde o známý doprovod silného rozrušení, který s jeho ústupem mizí.

Když je napětí dlouhodobé

Úzkost nemusí přicházet ve vlnách. U někoho se drží tiše na pozadí celé týdny a projevuje se jinak: únavou, která neodpovídá zátěži, povrchním spánkem, zatínáním zubů v noci, opakovanými bolestmi břicha. Tělo je tehdy trvale lehce ve střehu. Lidé pak obcházejí ordinace s jednotlivými potížemi a souvislost jim unikne. Co s dlouhodobým přetížením, shrnuje článek o tom, jak zvládat stres.

Jak vzniká kruh strachu z příznaků?

Představte si, že v tramvaji ucítíte, jak vám srdce vynechalo. Napadne vás: „Co když je to infarkt?“ Tato myšlenka je sama o sobě hrozba, takže tělo přidá další dávku stresových hormonů a srdce se rozbuší ještě víc. Zesílený příznak potvrdí obavu a kolo se roztočí. Během pár minut tak může z drobného vjemu vyrůst panická ataka.

Národní ústav duševního zdraví ve Spojených státech popisuje panickou ataku jako náhlou vlnu strachu s tělesnými příznaky, při které má člověk pocit ztráty kontroly, i když mu nic nehrozí. Kruh se dá přerušit na dvou místech. První je tělo, tedy zpomalení dechu. Druhé je výklad: „Tohle je poplach, ne nemoc. Znám to a přejde to.“ Pokud se k příznakům vracíte v myšlenkách i mimo ataku, pomůže text o tom, jak přestat přemýšlet dokola.

Co dělat při bušení srdce a dušnosti?

Při silné vlně nemá smysl se přemlouvat. Potřebujete tělu ukázat, že nebezpečí pominulo. Následující postup trvá zhruba pět minut a dá se použít v práci, v obchodě i v noci, když vás příznaky probudí.

1. Zastavte se a posaďte. Pokud řídíte, zajeďte na bezpečné místo.
2. Uvolněte ramena a čelist. Položte ruce na stehna, chodidla na zem.
3. Zpomalte výdech. Nadechněte se nosem a vydechujte ústy dvakrát déle, než trval nádech.
4. Neprohlubujte dech násilím. Velké lapavé nádechy závrať a brnění zhoršují.
5. Zaměřte se ven. Najděte pět předmětů v okolí a popište je.
6. Počkejte. Vlna má vrchol a pak klesá, obvykle dřív, než byste čekali.

Pátý krok vychází ze smyslového cvičení, které krok za krokem popisujeme u metody 5-4-3-2-1. Po odeznění se nelekejte únavy a třesu, tělo právě absolvovalo výkon podobný krátkému sprintu. Lehká procházka a sklenice vody pomohou zbytek napětí odplavit.

Úzkost, nebo tělesná nemoc?

Na dálku ani podle článku to rozlišit nelze. Bušení srdce může způsobit úzkost, ale také porucha srdečního rytmu, zvýšená funkce štítné žlázy, chudokrevnost, nízký cukr v krvi nebo příliš kávy. První epizodu silných příznaků proto vždy nechte posoudit lékařem. Praktický lékař obvykle udělá EKG, změří tlak a nabere krev, a když je vše v pořádku, máte pevný bod, o který se příště opřete.

Kdy volat záchrannou službu

Nečekejte, jestli to přejde, a volejte 112 při těchto potížích:

• svíravá nebo palčivá bolest na hrudi, která trvá déle než pár minut nebo se šíří do paže, čelisti či zad,
• výrazná dušnost, při které nedokážete doříct větu,
• mdloba nebo krátká ztráta vědomí,
• náhlá slabost poloviny těla, povislý koutek, potíže s řečí,
• příznaky, které jsou úplně jiné než vaše dřívější úzkostné stavy.

Co říct v ordinaci?

Lidé s úzkostí se často bojí, že je lékař odbude. Pomáhá přijít připravený a popsat potíže věcně. Sepište si předem, kdy příznaky přišly, jak dlouho trvaly a co jste zrovna dělali. Uveďte, kolik pijete kávy a energetických nápojů, jaké léky a doplňky užíváte a zda se podobné stavy vyskytují v rodině.

Zmínit psychiku není ostuda a vyšetření neuškodí. Můžete říct: „Mívám bušení srdce a tlak na hrudi, hlavně v klidu večer. Poslední měsíce jsem pod velkým tlakem a chtěl bych vědět, jestli je srdce v pořádku.“ Lékař tak dostane obě informace najednou a může vás po vyloučení tělesné příčiny nasměrovat k psychologovi nebo psychiatrovi.

Jak tělu ulevit dlouhodobě?

Když víte, že příznaky pocházejí z úzkosti, vyplatí se snížit celkovou hladinu napětí. Pravidelný pohyb učí tělo, že rychlý tep a zadýchání nejsou nebezpečné, a zároveň spotřebuje stresové hormony. Méně kofeinu a dost spánku ubírají palivo, ze kterého se příznaky rodí. Konkrétní denní návyky rozebírá článek věnovaný tomu, co pomáhá při regulaci nervového systému.

Stejně důležité je nepřestat dělat věci, při kterých se příznaky objevily. Kdo po atace v metru začne jezdit jen autem, tomu se svět postupně zmenšuje a strach roste. Postupné vracení do obávaných situací je součástí psychoterapie a víc o něm píšeme v textu o tom, jak zvládat strach. Úzkostné poruchy jsou léčitelné, psychoterapií, někdy i léky, které předepíše lékař.

Časté otázky

Může úzkost poškodit srdce?

Jednotlivá vlna úzkosti zdravému srdci neublíží, zrychlený tep je podobný jako při sportu. Dlouhodobý neléčený stres ale tělu neprospívá, a proto má smysl úzkost řešit. Lidé s onemocněním srdce by měli postup probrat se svým kardiologem.

Jak dlouho tělesné příznaky úzkosti trvají?

Při panické atace vrcholí během několika minut a pak slábnou, celá epizoda většinou odezní v řádu minut až desítek minut. Mírnější napětí, bolesti šíje nebo žaludeční potíže mohou při dlouhodobé úzkosti přetrvávat týdny.

Proč mám příznaky, i když se zrovna ničeho nebojím?

Tělo může být v pohotovosti i bez vědomé obavy, například po delším období stresu nebo nedostatku spánku. Příznaky se často ozvou až v klidu, večer či o víkendu, kdy napětí konečně poleví a vy si jich všimnete.

Pomůže při zrychleném dechu papírový sáček?

Dnes se dýchání do sáčku nedoporučuje, protože u jiných příčin dušnosti může uškodit. Bezpečnější je zpomalit dech, dýchat nosem a prodloužit výdech. Pokud se dušnost nelepší, vyhledejte lékaře.

Může mít úzkost tělesné příznaky i u dětí?

Ano, děti si na bolest břicha nebo hlavy stěžují často právě ve spojení se školou či odloučením od rodičů. Opakované potíže proberte s pediatrem, který vyloučí tělesnou příčinu a doporučí další postup.

Mám si při úzkosti lehnout?

Krátce si sednout pomůže, dlouhé ležení a sledování těla spíš ne. Jakmile nejhorší vlna opadne, je lepší se pomalu rozhýbat, projít se po bytě a vrátit se k běžné činnosti.

Zdroje

• National Institute of Mental Health: brožura o panické poruše s popisem tělesných příznaků ataky a možností léčby
• National Institute of Mental Health: informační list o tom, jak odlišit stres od úzkosti a kdy vyhledat odborníka

Článek má vzdělávací charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření ani odbornou pomoc.