Uvozovky v češtině: jak je psát správně

Uvozovky v češtině se píšou první dole a druhé nahoře, tedy „takto“, a tvarem připomínají číslice 99 a 66. Přiléhají těsně k textu, který ohraničují, bez mezery uvnitř. Rovné palcové znaky a anglické uvozovky, které jsou obě nahoře, do českého textu nepatří. Nejvíc chyb ale nevzniká ve tvaru, nýbrž v tom, zda tečka stojí před koncovou uvozovkou, nebo až za ní.

Ve zkratce

  • Základní české uvozovky jsou dvojité: počáteční dole „ a koncová nahoře “.
  • Uvnitř uvozovek se použijí jednoduché ‚takto‘, teprve potom boční »takto«.
  • Je-li v uvozovkách celá věta, tečka, otazník i vykřičník stojí před koncovou uvozovkou.
  • Je-li v uvozovkách jen slovo nebo část věty, tečka i čárka stojí až za uvozovkou.
  • Po přímé řeči pokračuje uvozovací věta malým písmenem, i když řeč končila otazníkem.
  • Ve Windows se uvozovky napíšou kódy Alt+0132 a Alt+0147 na číselné klávesnici.

Jak vypadají české uvozovky?

Česká typografie pracuje s několika druhy uvozovek, ale jako výchozí se doporučují dvojité uvozovky typu 99 66. Počáteční znak leží na účaří a jeho čárky vypadají jako dvě devítky, koncový znak je nahoře a připomíná dvě šestky. Podle Internetové jazykové příručky se použití palcových znaků nebo uvozovek z jiných jazyků místo českých považuje za nesprávné. V rychlé zprávě na telefonu to nikdo řešit nebude, v pozvánce, diplomové práci nebo firemním letáku už ano.

Zápis Hodnocení Proč
„Zavolám zítra.“ správně počáteční dole, koncová nahoře, tvar 99 66
„Zavolám zítra.“ chybně rovné znaky jsou značkou palců, ne uvozovkami
“Zavolám zítra.” chybně anglická podoba, obě nahoře
„ Zavolám zítra. “ chybně mezi uvozovkou a textem nemá být mezera
„Zavolám zítra.„ chybně koncová uvozovka má být nahoře

K čemu se uvozovky hodí

Uvozovkami se vyznačuje přímá řeč a doslovný citát, dále přesné názvy knih nebo skladeb, slova z cizího či nespisovného prostředí, výklad významu slova a také ironie: To byl tedy „výkon“. Protože mají tolik úloh, čtenář někdy nepozná, zda citujete, nebo se ušklíbáte. Názvy děl proto raději vyznačte kurzivou a uvozovky šetřete na řeč a citace. Podobně úsporně se v textu zachází i se zkratkami, jak ukazuje článek o tom, jak psát atd., apod. a např.

Kdy použít jednoduché uvozovky?

Jednoduché uvozovky ‚ ‘ přicházejí na řadu ve chvíli, kdy potřebujete uvozovky uvnitř uvozovek, typicky u řeči v řeči nebo u názvu uvnitř citátu. Mají stejnou logiku jako dvojité: první dole, druhá nahoře. Příklad: Hana vyprávěla: „Šéf mi řekl jen ‚uvidíme‘ a odešel.“ Kdyby bylo potřeba ještě třetí úroveň, sáhne se po bočních uvozovkách se špičkami směrem k textu, tedy »takto«.

Když se jednoduchá a dvojitá uvozovka sejdou těsně vedle sebe, nesmí opticky splynout v jednu trojitou. Příručka pro ten případ doporučuje tenkou mezeru nebo vyrovnání písma, nikoli běžnou mezeru mezi slovy. V běžném dokumentu obvykle stačí větu přestavět tak, aby vnitřní citace nekončila úplně na konci.

Jak napsat přímou řeč s uvozovací větou?

Interpunkce u přímé řeči se řídí tím, kde stojí uvozovací věta, tedy ta část, která říká, kdo mluví. Jsou tři možnosti a každá má svůj pevný vzorec. Společné mají to, že znaménko patřící k řeči stojí uvnitř uvozovek.

  1. Uvozovací věta vpředu: následuje dvojtečka a řeč začíná velkým písmenem. Zeptala se: „Stihneš to do pátku?“
  2. Uvozovací věta vzadu: tečka na konci řeči se mění v čárku a pokračuje se malým písmenem. „Stihnu to do pátku,“ slíbil Marek.
  3. Uvozovací věta uprostřed: každý úsek řeči má vlastní pár uvozovek. „Stihnu to,“ slíbil Marek, „jen mi pošli podklady.“

Otazník a vykřičník v přímé řeči

Končí-li přímá řeč otazníkem nebo vykřičníkem, čárka se už nepřidává a uvozovací věta přesto začíná malým písmenem: „Kde jsi byl?“ zeptala se. „Okamžitě to vrať!“ křikl na něj. Častá chyba je velké písmeno po otazníku, protože pisatel má pocit, že věta skončila. Skončila jen řeč, celé souvětí pokračuje dál. Kdy naopak velké písmeno nutné je, shrnuje přehled pravidel pro velká písmena.

Patří tečka před uvozovku, nebo za ni?

Rozhoduje, co přesně v uvozovkách stojí. Celá věta si své koncové znaménko bere dovnitř: „Na poradu přijdu o deset minut později.“ Jestliže ale do vlastní věty vkládáte jen slovo, sousloví nebo kus cizího textu bez uvozovací věty, znaménko patří vaší větě a stojí venku: Babička říkávala, že „ráno je moudřejší večera“. Totéž platí pro čárku: Slíbený „bonus“, na který jsme čekali, nakonec nepřišel.

Pozor: víc citovaných vět uprostřed vaší věty

Vložíte-li do své věty citát složený z několika vět, příručka připouští dvojí řešení. Úspornější a doporučované je psát tečku jen za koncovou uvozovkou.

Odkaz na zdroj v závorce

U citací s odkazem v závorce záleží na tom, k čemu se odkaz vztahuje. Patří-li jen k několika citovaným slovům uvnitř vaší věty, stojí závorka před tečkou. Citujete-li celé věty, tečka zůstane uvnitř uvozovek a závorka následuje až za nimi. V odborných textech se v závorkách často objevuje i odkazovací výraz viz, u něhož pisatelé váhají, zda za ním psát tečku.

Jak napsat uvozovky na klávesnici?

Klávesa s uvozovkami na české klávesnici vkládá rovný znak, který textový editor obvykle sám zamění za správný tvar. Funguje to jen tehdy, když má dokument nastavený český jazyk. Je-li text označen jako anglický, vyjdou obě uvozovky nahoře. Tam, kde automatika chybí, třeba ve formuláři na webu nebo v tabulce, pomůže ruční zadání.

  • Windows: podržte levý Alt a na číselné klávesnici napište 0132 pro „ a 0147 pro “.
  • Jednoduché uvozovky ve Windows: Alt+0130 pro ‚ a Alt+0145 pro ‘.
  • Mac s českou klávesnicí: Option+Shift+N pro „ a Option+Shift+H pro “.
  • Telefon: podržte prst na klávese s uvozovkami a vyberte z nabídky správný tvar.

Tip: hromadná oprava v hotovém textu

Máte-li dokument plný rovných uvozovek, nastavte mu český jazyk, zapněte automatické opravy a přes funkci Nahradit vyměňte znak “ za tentýž znak. Editor při nahrazování dosadí správné tvary sám.

Typografická pečlivost se vyplatí hlavně u textů, které po vás někdo hodnotí. Vedle uvozovek se v nich nejčastěji přehlíží mezera u znaku procenta a zápis kalendářních údajů, proto se hodí vědět i to, jak správně zapsat datum. Ostatní témata najdete pohromadě v našem přehledu českého pravopisu.

Časté otázky

Jsou rovné uvozovky v e-mailu chyba?

Z hlediska typografie ano, protože rovný znak je značka pro palce a úhlové vteřiny. V běžné pracovní korespondenci si jich málokdo všimne, ale v tištěných materiálech, na webu firmy nebo v závěrečné práci působí neodborně. Stojí za to nechat je opravit automaticky.

Mohu v češtině používat boční uvozovky?

Ano, boční uvozovky se špičkami směrem k textu patří mezi české varianty. Používají se ale hlavně jako třetí úroveň uvnitř dvojitých a jednoduchých, případně v knižní sazbě. Francouzská podoba se špičkami od textu se do českého textu nehodí.

Píše se za přímou řečí s vykřičníkem ještě čárka?

Nepíše. Vykřičník nebo otazník uvnitř uvozovek čárku nahrazuje, takže správně je „To snad ne!“ vydechla. Čárka se píše jen tam, kde by řeč jinak končila tečkou.

Má být název knihy v uvozovkách?

Může být, pokud ho nelze odlišit jinak, například v ručně psaném textu. V dokumentu psaném na počítači je vhodnější kurziva, protože uvozovky mohou naznačovat i ironii nebo citaci. Ať zvolíte cokoli, držte se toho v celém textu.

Kde je čárka, když věta pokračuje za slovem v uvozovkách?

Až za koncovou uvozovkou, protože čárka nepatří k uvozenému výrazu, ale k vaší větě. Příklad: Takzvaná „rychlá oprava“, kterou nám slíbili, trvala měsíc. Uvnitř uvozovek stojí čárka jen na konci přímé řeči před uvozovací větou.

Hana Sportová
Autor: Hana Sportová 634 článků
Jmenuji se Hana Sportová a jsem šéfredaktorkou magazínu Mluvime.cz, mám na starosti obsahovou strategii, koordinaci redaktorů a tvorbu obsahu.