Obsah
Čeština má sedm pádů a každý se určuje pádovou otázkou: 1. kdo, co, 2. koho, čeho, 3. komu, čemu, 4. koho, co, 5. oslovujeme a voláme, 6. o kom, o čem, 7. kým, čím. Pád ukazuje, jakou úlohu má podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka ve větě. Otázka se neklade na slovo samotné, ale na jeho vztah ke slovesu nebo k předložce. Nejvíc potíží dělají 2. a 4. pád, protože se oba ptají slovem koho.
Ve zkratce
- K otázkám se přidávají pomocná slova: bez koho, ke komu, vidím koho, o kom, s kým.
- 1. a 5. pád se nikdy nepojí s předložkou, 6. pád naopak bez předložky nestojí.
- 2. a 4. pád mužských životných jmen mají stejný tvar: bez bratra i vidím bratra.
- Rozliší je dosazení ženského jména: bez sestry (2. pád), vidím sestru (4. pád).
- Předložky na, v, o a po se pojí se 4. i 6. pádem podle toho, zda jde o směr, nebo místo.
- Na pádu závisí pravopis tvarů mě a mně, ji a jí i koncovek i a y.
Jak znějí pádové otázky?
Pádové otázky se skládají ze dvou zájmen, jednoho pro osoby a druhého pro věci. V praxi stačí položit tu, která se k danému slovu hodí. Aby šla otázka dobře vyslovit, přidává se k ní pomocné sloveso nebo předložka. Právě pomocná slova jsou tím, co si lidé pamatují nejdéle: bez, ke, vidím, o, s.
| Pád | Název | Otázka | Příklad |
|---|---|---|---|
| 1. | nominativ | kdo, co | Babička peče. |
| 2. | genitiv | (bez) koho, čeho | Dort od babičky. |
| 3. | dativ | (ke) komu, čemu | Jedeme k babičce. |
| 4. | akuzativ | (vidím) koho, co | Navštívíme babičku. |
| 5. | vokativ | oslovujeme, voláme | Babičko, pojď sem. |
| 6. | lokál | (o) kom, (o) čem | Mluvili o babičce. |
| 7. | instrumentál | (s) kým, čím | Šel s babičkou. |
Pátý pád otázku nemá, poznáte ho podle toho, že někoho oslovujete. V psaném textu se odděluje čárkou, což podrobně ukazuje článek čárka za oslovením. Pády se týkají jen jmen, tedy prvních čtyř z deseti slovních druhů, slovesa a neohebná slova pád nemají.
Které předložky patří ke kterému pádu?
Předložka je nejrychlejší nápověda. Většina z nich se pojí s jediným pádem, takže pád poznáte dřív, než položíte otázku. Výjimkou je několik běžných předložek, které slouží dvěma i třem pádům a u kterých je otázka nutná.
Předložky s jedním pádem
- 2. pád: bez, do, od, z, u, kromě, vedle, podle, během, kolem (bez klíčů, do školy, u okna).
- 3. pád: k, proti, naproti, kvůli, díky, vůči, navzdory (k lékaři, kvůli dešti).
- 4. pád: pro, přes, skrz, mimo (pro dceru, přes most).
- 6. pád: při (při práci, při obědě).
- 7. pád: s (s kamarádem, se psem).
Předložky s více pády
Předložky na, v, o a po se pojí se 4. pádem, když vyjadřují směr nebo cíl, a se 6. pádem, když vyjadřují místo: Jdu na poštu (kam, 4. pád). Jsem na poště (kde, 6. pád). Podobně nad, pod, před a mezi mají 4. pád na otázku kam a 7. pád na otázku kde: Pověs to nad stůl. Visí to nad stolem. Předložka za zvládne tři pády: za války (2.), za roh (4.), za rohem (7.).
Pozor: předložka s není vždy 7. pád
Běžně se s pojí se 7. pádem (s bratrem). Ve významu směru z povrchu pryč se ale může pojit s 2. pádem, třeba ve spojení smést se stolu. Dnes se v takových případech píše častěji z, jak vysvětluje článek o předložkách s a z.
Jak pád ve větě určit?
- Najděte slovo, na kterém určované jméno závisí. Bývá to sloveso nebo předložka.
- Položte otázku i s tímto řídícím slovem: Píšu (komu?) kamarádovi. Čekám (na koho?) na kamaráda.
- Vyberte ze sedmi otázek tu, která zní stejně jako ta vaše.
- U tvaru, který může patřit dvěma pádům, dosaďte jiné slovo, nejlépe ženského rodu podle vzoru žena.
Čtvrtý krok je důležitý, protože mnoho tvarů je shodných. Slovo sestře je 3. i 6. pád, slovo stůl je 1. i 4. pád, slovo bratra je 2. i 4. pád. Otázka komu a o kom rozliší první dvojici spolehlivě, protože 6. pád má vždy předložku. U zbylých dvojic pomůže dosazení.
Proč splývá 2. a 4. pád?
Oba pády se ptají slovem koho a u mužských životných jmen mají v jednotném čísle stejnou koncovku. Ve větě Zeptal se souseda je 2. pád, ve větě Potkal souseda 4. pád, a přitom tvar vypadá totožně. Ucho rozdíl neslyší, a proto je třeba otázku doplnit o druhé zájmeno: koho, čeho proti koho, co.
Dosaďte ženské jméno
Slova podle vzoru žena mají ve 2. pádě koncovku -y a ve 4. pádě koncovku -u, takže se nikdy nespletou. Nahraďte souseda sousedkou: Zeptal se sousedky (2. pád). Potkal sousedku (4. pád). Stejná pomůcka rozliší i 1. a 4. pád neživotných jmen: Stůl stojí u okna (lampa stojí, 1. pád). Koupili stůl (koupili lampu, 4. pád).
| Věta | Zkouška ženským jménem | Pád |
|---|---|---|
| Bojí se psa. | Bojí se kočky. | 2. |
| Hladí psa. | Hladí kočku. | 4. |
| Všiml si chlapce. | Všiml si dívky. | 2. |
| Čeká na chlapce. | Čeká na dívku. | 4. |
| Váží si učitele. | Váží si učitelky. | 2. |
| Pozdravil učitele. | Pozdravil učitelku. | 4. |
Kde pád rozhoduje o pravopisu?
Určit pád potřebujete pokaždé, když váháte mezi dvěma podobami zájmena. Tvar mě patří 2. a 4. pádu, tvar mně 3. a 6. pádu, což je celé pravidlo článku mě, nebo mně. U zájmena ona se krátké ji píše jen ve 4. pádě, dlouhé jí patří do 2., 3. a 7. pádu, podrobnosti má text ji, nebo jí.
Na pádu stojí i koncovky i a y u podstatných jmen: holubi jsou v 1. pádě, holuby ve 4. a 7. pádě. V 7. pádě se navíc často chybuje u číslovky dva, kde je správně jen tvar dvěma. Všechna pravidla clusteru najdete v rozcestníku čeština a pravopis.
Tip: jedno slovo na všechno
Vyberte si jedno ženské jméno a používejte ho jako zkoušku pokaždé. Třeba Jana: bez Jany, k Janě, vidím Janu, o Janě, s Janou. Tvary se liší skoro ve všech pádech, jen 3. a 6. pád rozliší až předložka.
Časté otázky
Kolik pádů má čeština?
Sedm v jednotném i množném čísle. Číslují se od jedné do sedmi a vedle českého označení mají i latinské názvy od nominativu po instrumentál.
Jaká je otázka na 5. pád?
Pátý pád otázku nemá. Slouží k oslovení, proto se místo otázky říká „oslovujeme, voláme“: Petře, paní učitelko, milí hosté.
Který pád se pojí s předložkou díky?
Třetí pád: díky sousedovi, díky pomoci, díky vám. Stejný pád vyžadují předložky kvůli, proti a navzdory.
Jak poznám 3. a 6. pád, když je tvar stejný?
Podle předložky a otázky. Šestý pád stojí vždy s předložkou o, na, v, po nebo při a ptáme se o kom, o čem. Třetí pád může být bez předložky (Píšu sestře) nebo s předložkou k, proti, kvůli.
Mají pády i slovesa?
Nemají, slovesa se časují. Sloveso ale určuje, v jakém pádě bude jméno, které na něm závisí. Sloveso pomáhat žádá 3. pád (pomáhat komu), sloveso podporovat 4. pád (podporovat koho).
